Otázky:
Jak jste se dostala k práci sexuální asistentky?
– Od roku 2011 pracuji s tělem. Nejdříve jako sexuální pracovnice, pak tantrická masérka, následně sexologický bodyworker až sexuální asistence pro handicapované. Dozvěděla jsem se o SA na konferenci o násílí v sexbysnyse v roce 2013.
Spatřujete v této práci něco jako poslání?
– Ano, vidím ve své profesi poslání od začátku práce s tělem už jako sexuální pracovnice.
Jak vlastně vnímáte samotné zavedení sexuální asistence v České republice?
– SA přišla v pravý čas, kdy jsou schopni lidé přijmout tuto službu. Všeobecné informace o změně přístupu k sexualitě tomu napomáhají.
V čem vy sama spatřujete přínos této služby pro handicapované?
– Nikdo se o toto téma předtím moc nezajímal. Všem je už teď jasné, že i handicapovaní mají své sexuální potřeby. Sexualita se týká každého bez vyjímky. Lidé jsou nuceni o sobě více přemýšlet.
Spatřujete při poskytování asistence u klientů nějaké zlepšení jejich života?
– Určitě. Získávají pocit sounáležitosti, sebevědomí, informace, které nikde jinde jen tak nezískají. Fyzicky i mentálně se probouzejí do vnitřní síly a nezávislosti.
Jak se k vašemu novému zaměstnání postavili vaši blízcí? Našla jste u nich pochopení nebo naopak nesouhlas?
– Ze začátku ničemu nerozumněli. Teď už vědí víc a tolerují to. Více a více se setkávám s obdivem, respektem i úctou.
A co vaše široké okolí? Mají ponětí, čím se živíte?
– Díky mediím a sítím už ví i široké okolí co dělám. Chodí mi samé pozitivní a podpůrné zprávy.
Pociťuje někdy, že Vámi někdo opovrhuje skrz práci, kterou děláte?
– Jen zřídka kdy. A vůbec to hlavně neřeším. Není to můj problém, ale jejich. Všichni jsme se zrodili díky sexu, už to je výmluvné. Kdo tím opovrhuje, má sám nevyřešnou sexualitu. Není třeba se tím zaobírat, ne každému se zavděčíte. A od toho tu ani nejsme. Jsme tu pro lidi, kteří nás potřebují.
Navštěvujete pravidelně supervize? Či jak ze sebe odplavujete možný stres spojený s touto profesí?
– Neustále na sobě pracuji a vzdělávám se. Taktéž umím už odpočívat, relaxovat a nabírat novou sílu, bez toho by to nešlo. Je to náročná profese, jako každá jiná služba lidem.
Jsou vám sociální pracovníci v tomto přínosem?
– Ano. Mají čím dál větší zájem, nejen sociální pracovníci, ale i rodiče, opatrovníci či známý handicapovaných. Také nás už doporučují lékaři a to je velká podpora.
Kdybyste mohla co byste na sexuální asistenci změnila? Ať by šlo o její dostupnost, mediální obraz, atd.?
– Nic bych neměnila. Vše jde, tak jak má. Vše má svůj čas a vývoj. Asistentek bude brzy více a budeme rádi za dobré a kvalitní asistenty.